Postoloprtský střevíc 2026 aneb Hlavně nesmí býti smutno…
Postoloprtský střevíc… co jsme o něm ještě nenapsali? Za ta léta už toho bylo mnoho. Poprvé jsme okusili atmosféru této pohárovky v roce 2017 a dosud jsme nevynechali jediný ročník. Naši šňůru, tedy vlastně tkaničku 
„Střevíců“ přerušila jen covidová pandemie. Letos jsme tu byli poosmé a ani tentokrát jsme neodjeli bez medailí. Ale není to jen o medailích, to dobře víme. Sport má v sobě mnohem více, než jen lesknoucí se trofeje na poličce. A je dobré si to občas připomenout…
Je sobota 28. březen, datum od roku 1955 spojené se Dnem učitelů. Vyrážíme směr Postoloprty a ačkoli v každém z našich aut vysílá jiná rádiová stanice, všechny mají něco společného – od rána ze všech přijímačů znějí písničky, jejichž texty napsal pan Zdeněk Svěrák, původně také učitel. A tento pán, na kterém vyrostla nejedna generace, slaví dnes významné životní jubileum – rovných 90 let. A co my, bude také důvod k oslavě?
Startovka je nabitá desítkami kategorií, startovních čísel bude k vidění daleko přes dvěstě. Z toho deset je našich. Letošní sezóna je plná nemocí a sem tam i nějakých těch úrazů, a tak naše malá Koťata musela zůstat doma. Škoda, šance na medaili byla obrovská, neskromně jsme pomýšleli na tu nejcennější. O něco horší pozici ve startovní listině měla naše malá Lili. Tolik jsme jí přáli medaili, tolik jsme věřili, že od Daniela Zíbrta, našeho oblíbeného moderátora, uslyšíme právě její jméno. Bohužel, místo jásotu jsme hledali pro Lili kapesník. Trénovala v tělocvičně, bojovala na place a nakonec ji přemohly slzičky. Bylo pro ni těžké sledovat, jak naše další holky běhají na stupně vítězů. Ale nebyla by to naše Lili, aby se znovu nenadechla a nezabojovala příště. Podpoříme ji úplně všichni a věříme, že o to větší radost ji čeká. Všechny ostatní mažoretky odjížděly z Postoloprt s medailemi, Nelča získala opět zlatý hattrick – spolu s dalšími třemi spolubojovnicemi z miniformace přidala ke zlatu Pohár poroty, další zlatou placku brala za duo s Dádou a do třetice si vybojovala kov nejcennější za sólo. I mladší miniformace zabodovala a za MS ve Famfrpálu letěla na stupně nejvyšší. Dalším zlatem nás potěšila sólistka Majda a do půl tuctu přidalo zlato naše duo pirátek Káji a Ladušky. Láďa, jak ji důvěrně oslovujeme, přidala stříbro za sólo se dvěma hůlkami a další naše sólistka Sára doplnila kompletní sbírku vybojovaným bronzem. Tentýž kov pak převzalo naše duo „z Polanky“ – krásná moravská lidovka, roztleskávající publikum. A že to holkám v těch krojích sluší !
Odjíždíme s devíti medailemi. To se pokaždé nepovede. Uvidíme, jak dopadneme na dalších kláních – čekají nás soutěže, kde bude konkurence o poznání početnější. Od mistrovství ČR přes „Evropu“ až po „svět“. Tak nám držte palce – a nejvíc naší malé bojovnici Lili . „Hlavně nesmí býti smutno, natož aby se brečelo…“, jak napsal dnešní jubilant pan Zdeněk Svěrák.
Jana Riegerová 28.3.2026, 23:00 136x