Vystoupení pod širým nebem aneb Jak jsme oslavili Mezinárodní den tance a 1. máj
Jaro je v plném květu, sluníčko získává na síle, a tak je čas představit se i široké veřejnosti a setkat se s ostatními sportovci pod širým nebem. Příležitosti máme během pár dnů hned dvě.
Pozvánku od Kamily Hlaváčikové z TSKH Most na Mezinárodní den tance nelze odmítnout. Už v loňském roce, kdy tuto akci v Mostě organizovala poprvé, to byla parádní podívaná. A jiné to nebylo ani letos, kdy se jí na neděli 27. dubna 2025 opět podařilo sezvat neskutečné množství tanečníků do amfiteátru mosteckého Benediktu. Ten tak trochu architektonicky připomíná budovu Opery v Sydney, a tak jeho přezdívka „Malé Sydney“ asi nikoho nepřekvapí. I když… podoba je opravdu vzdálená, asi jako vzdálenost samotná (pro milovníky čísel připomínáme, že je to 16 tisíc kilometrů
). I my jsme měli letos tu čest tady být, a to hned v dopoledním tanečním bloku, kdy sluníčko začínalo teprve lechtat, ale taneční plochu oslnilo k naší nelibosti takřka dokonale. A chytejte hůlky, když je nevidíte… Celý rok si tak trochu stěžujeme na nízké stropy v tělocvičně, a tak jsme se těšili na ty nekonečné, které nabízí příroda. Ale co naplat, když místo hůlky vidíte zářící hvězdu
, chytáte hůlku v podstatě naslepo. Klobouk dolů, že to holky zvládly! Právem sklidily potlesk diváků. Odměnou pořadatele byl pohár, medaile a několik radostí schovaných v dárkové taštičce. Vrcholem dne byl společný flashmob, jehož autorem byl letos Oskar Hes. Taneček společný pro celou republiku! Oskar sice v Mostě nebyl, ale perfektně ho zastoupili manželé Kateřina a Lukáš Bartuňkovi. Parádní akce to byla. Je skvělé vidět na vlastní oči, kolik tanečníků v Mostě máme, a jak jsou, panečku, šikovní! Děkujeme za pozvání a hlásíme, že 26. duben 2026 již máme v kalendáři
.
Ale zpátky do letoška. Je tu 1. máj a s ním už po osmadvacáté spojená Valdštejnská slavnost v nedalekém Litvínově. I Litvínov je v plném květu – v Mostě nelze přehlédnout aleje rozkvetlých sakur, Litvínovu, zdá se, vládne šeřík. A jeho vůně nás provázela takřka po celou dobu tradičního průvodu, jehož jsme byli i letos součástí. Nechyběla samozřejmě výtečná kapela místní základní umělecké školy, která udávala tempo nejen nám, ale i Valdštejnské družině v historickém kočáře, rytířům na koních, kejklířům a všem dalším, kteří šli či jeli v průvodu společně s námi. Velký obdiv letos sklidilo trio obrovských nafukovacích ryb, které tak trochu laškovaly s kolemjdoucími dětmi. Obdiv sklidily i naše holky – bylo příjemné poslouchat milé komentáře naprosto cizích lidí na ochozech a zodpovídat jejich dotazy. Dvoukilometrovou trasu i letos všichni zvládli – klobouk dolů před kapelou, která za pochodu hrála opravdu skvěle, i když jim žestě možná až nepříjemně zahřívalo sluníčko. Není od věci poslechnout si i dechovku, k těmto akcím prostě patří a dává jim ten správný šmrnc. Odpoledne na slavnosti už to byl zcela jiný žánr, každý si jistě přišel na své, Valdštejnky jsou opravdu pestré a každý rok organizátoři přichystají nějaké to překvapení. Uvidíme, čím nás překvapí za rok – do kalendáře píšeme 1. květen 2026
.
Jana Riegerová 1.5.2025, 23:00 719x
