Po čase opět na Valdštejnkách
Filipojakubská noc je tatam, vítáme 1. máj. A s ním je v nedalekém Litvínově spojena oslava českého šlechtického rodu Valdštejnů. Píše se rok 2024, a tak je to letos 309 let od založení textilní manufaktury na jejich panství. Rod Valdštejnů netřeba představovat, stále je obsahem učiva dějepisu a v běžném životě si ho připomínáme dodnes. Jen vzpomeňme Valdštejnský palác, Valdštejnskou zahradu…, a kolik ulic a náměstí je po těchto šlechticích pojmenováno! Aby ne, byl to v naší historii vskutku významný rod.
Valdštejnská slavnost v Litvínově je každoročně zahájena poslední dubnový den studentským majálesem, oslavou příchodu máje, oslavou studentského života. Nebylo tomu jinak ani letos. A pokračuje průvodem, ozdobeným třemi týmy mažoretek včetně těch našich, kráčejících od Citadely do Zámeckého parku za doprovodu studentské kapely Základní umělecké školy v Litvínově a souboru mladých bubeníků. Počasí jako na objednávku, a tak po pondělní akci v Mostě jsme i tady měli šatnu a kosmetický salon pod širým nebem. Tedy až na výjimky – někteří odvážlivci vzali řasenku do ruky už po cestě v autě (naštěstí bez úrazu 
). Ne všichni přijeli do Litvínova autem – pokud jste zahlédli mažoretku ve fialovém kostýmu na kole, byla to Mostecká Panterka. Ne že by to byl nějaký reklamní tah, prostě jí ujel vlak, a tak si poradila a šlápla do pedálů . Řekne se „normální akce“, ale nebyli bychom to my, abychom si to něčím nezpestřili. Vše připraveno, zkontrolováno, můžeme se zařadit do průvodu. Tomu vévodí Litvínovské mažoretky, v zádech mají žestě, dechy i bicí, Mažoretky ze sportovky a nás. A my máme v zádech mladé bubeníky a na dohled královskou rodinu ve slavnostním kočáru taženém koňmi. Krásná podívaná – ovšem pro naše holky jen při otočkách, jež byly součástí jejich minutové choreografie. A protože cesta do cíle trvala přesně hodinu, střihly si holky těch minutových smyček celou kopu. A tak diváci, kterých byla plná okna i plné chodníky, měli možnost zahlédnout některé ze 120 otoček barevných kostýmů a 120 výhozů třpytících se hůlek. Hodinový průvod dá zabrat, zvlášť tehdy, když hrají obě kapely najednou a ne vždy v témže rytmu. Ale holky mají svůj početní mažoretkový vzoreček v hlavě a před sebou náčelnici, která svůj úkol a premiéru zároveň vzala opravdu zodpovědně. Díky, Adélko ! Premiéru měla i naše nejmenší a nejmladší mažoretka Lili, která si svou roztomilostí získala obdiv snad všech kolemjdoucích. I ona došla až do cíle bez ztráty kytičky (jen ty cvičky už nebyly tak bílé jako u Citadely ). Průvod je za námi, přinesl nám další zážitek i zkušenost, bylo příjemné poslouchat reakce těch, kteří ho sledovali.
A dovolte mi i zmínku o jednom nečekaném, avšak o to příjemnějším setkání – mě vrátil letošní 1. máj zpátky do srpna 1987. To se tak jako snažíte ty naše Panterky vyfotit a objeví se mezi nimi paní, která Vám šéfovala na začátku Vaší pracovní kariéry. A Vy až po letech zjistíte, že je to prababička dvou našich mažoretek. Jojo, ten svět je opravdu malý… Krásné setkání to bylo, děkuji za něj !
Jana Riegerová 1.5.2024, 21:00 710x