O zlatou hůlku aneb Jak medaile necinkají, i když je jich celá oktáva
A bylo jaro… zatím tedy jen to meteorologické. Je sobota 1. březen 2025, pro nás den D, zahajujeme novou soutěžní sezónu. Po desítkách a desítkách hodin strávených v tělocvičně vyrážíme „prodat“ výsledky své práce na první letošní soutěž. A prvenství tu máme hned několik – jedná se o první ročník pohárové soutěže O zlatou hůlku a poprvé máme tu čest mít startovní číslo jedna, tedy celé to klání zahájit. V Mostě se poskládáme do různě velkých aut našich skvělých šoférů, nejpočetnější posádka (ta naše) je devítičlenná – a přesně tolik jedeme představit choreografií. Poprvé vyrážíme do města jménem Rakovník – rodiště paní Janinky M., která nám kdysi na cestu do Srbska napekla ta nejlepší linecká kolečka, jaká jsme kdy ochutnali. Co na tom, že bylo parné léto, linecké je výborné nejen o Vánocích. A když jsme u těch Vánoc – dostala se k nám informace, že postupné představování našich letošních choreografií na instagramu Mosteckých Panterek evokovalo v našem malém fanouškovi z Hodonína adventní kalendář, kdy se každý den těšil na nové sportovní ozvučené okénko 
. Zasvěcení vědí, co RAKOvník evokuje ve mně… (Holky, díky moc, však Vy víte… Jednou Vám postavím chorošku, hudbu už mám: Michal David – Pár přátel stačí mít, co uměj za to vzít…).
Ale zpátky k soutěži. Ta první v nové sezóně je vždycky velkou zkouškou celé té mozaiky, kterou od září skládáme dohromady. Nové choreografie, nové kostýmy a zvědavost, s čím přijedou ostatní. Ač startovní listina nebyla nabitá, jak bychom si představovali, bylo přece jen na co koukat a co obdivovat. A začalo to pěkně zostra, na plac se startovním číslem 1 přichází naše Nelča, a rovnou se dvěma hůlkami. Zkušená mažoretka, kterou jen tak něco nepřekvapí – snad jen kluzká podlaha, se kterou se budou muset popasovat všichni soutěžící. I když s výkonem nebyla Nelča úplně spokojená, zlato si zasloužila. Jiné starosti má naše malá Lili, coby průvodčí Polárního expresu – a k průvodčí patří přece lodička. Má ji poprvé, a tak se soustředí, aby o ni nezavadila. Zvládla to skvěle, porazila několik soupeřek a odvezla si 5. místo. Velká premiéra dnes čeká naši Káju. Soutěží už má za sebou opravdu hodně, jenže nikdy nebyla na place sama. A dnes jede své první sólo. Její kostým nepřehlédnete, září na dálku, je plný kamenů, takže i dost těžký. A těžké to mají hlavně její rodiče na tribuně…, nervy pracují. Kája zaujala úvodní pózu, zvukař se chopí mixážního pultu. Kájiny nervy zůstaly asi někde v šatně, rozjela to s takovou energií, že jsme ani nedýchali. Parádní výkon, panečku! Řekli bychom zlatý, nicméně porota přidělila Káje stříbro. Nevadí, je to dobrá motivace do dalších soutěží. Není čas přemýšlet, Kája mění kostým a spolu s dalšími čtyřmi juniorkami nastupuje v zeleném předvést choreografii Green green grass. Tady si trochu spravila chuť, holky svou kategorii vyhrály . V jejich zlatých šlépějích pokračovaly i starší seniorky coby Bohyně blesků – už z jejich kostýmů jde poněkud strach, blesky se třpytí ze všech stran, hudba bere dech. Ač ji máme naposlouchanou z tréninků, jde po nás mráz. Ozvučení v hale tomu dodává ještě větší sílu. A opět rychlé převleky, mezi „blesky“ máme dvě Vám již dobře známé sólistky – Nelču a Sáru. Krásná podívaná – tanec, gymnastika, otočky, rollsy, triky, paráda. A co víc si přát, než mít obě holky na stupních vítězů – Sára bronzová, Nelča o stupínek výš. Na další zlato si chvilku počkáme, máme před sebou ještě trio našich juniorek převtělených do Draků. Závěr patří seniorskému duu – známe ho z tréninků, ale tady poprvé vynikne v kostýmech. Nelča v černém, Sára v bílém – dokonalé Šachové dámy. Tyto dvě nejnebezpečnější figury na šachovnici se ve hře plné promyšlených strategií utkaly v nelítostném souboji. A která že zvítězila? V dnešní partii to byla bílá, ale na dalších soutěžích to může být jinak. Přijeďte se podívat!
Máme devět choreografií proměněných v 8 medailí – 5 zlatých, 2 stříbrné a 1 bronzovou. K tomu medaile útěchy za 5. místo. Takže je jich 9, a přesto necinkají. A proč? To necháme na Vaší fantazii. Ale není to ještě všechno – porota udělila několik zvláštních ocenění. A jak jsme měli tu čest soutěž zahájit, bylo nám ctí ji i zakončit. Porotkyně Petra Pokorná nechala nastoupit celý tým Mosteckých Panterek a položila otázku, kdo je pro tým nejdůležitější… Mnohé napadlo, že trenérka. Ta ale upřesnila, že úspěch je vždy práce celého týmu. Taková mozaika nápadů, výběru a střihu hudby, tréninků, kostýmů, líčení, česání a všeho dalšího. A je to tak, jedno bez druhého by nefungovalo. Díky této spolupráci získaly Panterky ocenění – pohár ve tvaru zlaté hůlky, udělený konkrétně za originalitu a extrémní náročnost choreografie Bohyně blesků. Parádní zakončení soutěžního dne. Tahle choroška má opravdu grády.
První start je za námi, soutěž běžela jako na drátkách, nikde žádný zádrhel. Děkujeme a obdivujeme DaSty Liběchov, že sebraly odvahu a uspořádaly zcela novou soutěž. První ročník je vždycky velká zkouška – a holky z Liběchova to daly! Držíme Vám, holky, palce do dalších ročníků, budeme se těšit na další pozvánku !
Jana Riegerová 1.3.2025, 20:00 560x