O pohár kladenského Sokola aneb Jak jsme viděli dvojmo
Ačkoli Kladno patří z hlediska sportu jednoznačně hokeji, v sobotu 15. března 2025 ovládly toto původně hornické a ocelářské město mažoretky, a to včetně těch domácích. Mažoretky Květinky T. J. Sokol Kladno připravily parádní pohárovku, které jsme se zúčastnili poprvé, ale rozhodně ne naposledy. Dokonale připravená soutěž, krásné prostředí, parádní vychytávky, k tomu všemu vynikající ozvučení a skromný, leč právem pochválený pan zvukař. Místní Květinky dostály svému jménu a zdobily soutěžní prostory na každém rohu – ať už svou přítomností nebo výzdobou, kde i balónky byly poskládané do kytiček. A největší pecka? Vše vidíte dvojmo, i když jste naprosto střízliví 
. V přímém přenosu promítání každého soutěžního čísla na plátno, a to nejen v kinosále, ale i v prostorách, kde se dala v klidu vypít kávička a k ní ochutnávat oku i jazýčku lahodící výtvory místních maminek. Na plátně nebyla k vidění jen samotná soutěžní choreografie, ale samozřejmostí byl název týmu, soutěžní číslo a jeho název. Všichni měli jasno. A jako bonus zpomalené záběry hned po skončení každého čísla – podobně jako když v televizi sledujete krasobruslení či jiný sport. Zpomalené záběry jsou opravdu famózní – ovšem na druhé straně zase vidíte ty chyby, kterých jste se dopustili, takže dokonalý studijní materiál.
I do Kladna přijíždíme s letošními devíti choreografiemi, trochu zklamané z minulého týdne a s vírou, že si spravíme chuť. Jenže to bychom nesměli být tolik nervózní. Navíc konkurence roste, potkáváme týmy, které jsme dříve neznali, a začínáme uvažovat o rovnováze mezi náročností a dokonalostí technického provedení prvků. Máme o čem přemýšlet, nicméně nevzdáváme to, do konce sezóny budeme mít ještě desítky hodin tréninků, a to by bylo, abychom to nevypilovali. Startovní čísla máme rozložená na jedničku, na přípravu každého z nich času tak akorát, tedy žádné překážky. Jen ty hůlky kdyby více poslouchaly. Škoda, že v tělocvičně poslouchají mnohem víc, než pak v té nejdůležitější minutce a půl. I tak jsme ale zaznamenali úspěch – tím nejcennějším je stříbro našich Šachových dam, seniorek Sáry a Nelči. Holky do toho daly opravdu všechno a právem stály na druhém nejvyšším stupínku. A opakovaně děkujeme panu zvukaři, že má cit a obsluhou obrovského mixážního pultu každé představení dokonale podtrhne, tím spíše, když je hudba tak silná, až Vás z toho mrazí. Nelče nakonec na krku medaile cinkly, za sólo se dvěma hůlkami brala z o něco nižšího stupínku bronz. Umístění zbývajících choreografií se dozvíme dodatečně, až obdržíme výsledkovku. Samozřejmě, že čím blíže ke stupňům vítězů, tím lépe, snad jen ta bramborovka by nás mrzela… Ale koho ne?
Z Kladna si odvážíme nejen další zkušenosti, ale i krásné zážitky. Jedním z nich bylo vystoupení uvedené pod startovním číslem 156. Dychtivě očekávané snad každým, kdo viděl startovní listinu. Kinosál se rázem zaplnil do posledního místečka. Očekáváme vystoupení jedné z nejlepších světových twirlerek, poprvé ji uvidíme naživo. Přichází zástupkyně TJ Pomněnky Kosmonosy Eva Beranová. Choreografie nese název Zpověď. Hudba, Eva, nedýcháme. Dvě minuty jen zíráme a nevěříme, co všechno je možné. Aplaus ohromný, dlouhý, jsme ohromeni. Tak to byla Eva Beranová. Pardon – EVA BERANOVÁ. Díky, že jsme měli tu čest! Soutěž nesla název O pohár kladenského Sokola – a do jakých rukou pohár putoval, snad ani nemusíme uvádět. Gratulujeme, děkujeme, obdivujeme, smekáme!
A naše další zastávka? Postoloprtský střevíc – naše každoroční srdcovka. Ta je sice bez promítacího plátna, ale má v sobě něco, co nikde jinde nenajdete. Těšíme se moc, i když už teď víme, že polštáře budeme naklepávat až před půlnocí .
Jana Riegerová 15.3.2025, 20:30 585x