Mostecká slavnost 2022 - sezóna zahájena srdcovkou
Když se začala psát historie Mosteckých slavností, ani jedna z našich mažoretek ještě nebyla ani na světě. Psal se totiž rok 1993. A tak je vnímají tak, jako že tu vždycky byly, a od té doby, co se věnují mažoretkovému sportu, berou účast ve slavnostním průvodu jako naprostou samozřejmost. Po vynucené pauze způsobené pandemií covid-19 se konečně zase letos mohly desítky sportovců řadit u mosteckého magistrátu dle pokynů místní moderátorky Markéty Sochorové, aby přesně půl hodiny po sobotním poledni vyrazily společně ke kostelu Nanebevzetí Panny Marie, kde na ně čekaly davy diváků a všech těch, kteří se přišli či přijeli bavit na dvoudenní, programem doslova nabitou slavnost. I letos jsme měli v průvodu štěstí na zařazení našich mažoretek. Před námi horníci, za námi místní dechové kapely. Bylo nám ctí tím spíše, že nám do pochodu hráli muzikanti Big Bandu Zdenka Tölga, mosteckého dechového orchestru Mostečanka a orchestru ZUŠ F. L. Gassmanna. A že to pánové a dámy umějí! To se pochoduje jedna radost. Za Mostecké Panterky to letos poprvé zvládla i nejmladší děvčata, pro která to bylo zcela první vystoupení na veřejnosti. I tato naše mláďata vydržela a po necelé hodince mávala spolu se staršími kamarádkami Markétě Sochorové, která s mikrofonem v ruce jmenovitě vítala vedení města, skauty, kapely, malé permoníčky se svatou Barborou, hasiče a všechny sportovce od mažoretek přes hokejisty až po plavce.
Tomu, kdo objednal počasí na průvod, patří velký dík, bylo naprosto ideální a naplánované takřka na minutu. Pak to přišlo... přeháňka umyla chodníky, uhladila účesy a někomu naskákaly dešťové kapky i do kelímků 
. Modré nebe se ale vzápětí vrátilo a zábava mohla začít. Bylo toho tolik, že si určitě každý našel to své. A co byl déšť proti karambolu, který nás postihl už v průvodu... Stane se, že sem tam spadne hůlka. Tentokrát se tak nestalo, hůlky poslouchaly na slovo. Ale jsou i jiné nástrahy - cesta od magistrátu je lemovaná vzrostlými duby. A jejich plody se jednomu z nás staly osudnými. Stačí na ně nešikovně šlápnout a člověk je na zemi raz dva. Naštěstí to odnesla jen tělesná schránka, a ta regeneruje rozhodně rychleji než ta duševní. Uff, nebyla to žádná z mažoretek, byli tam daleko větší "šikulové". Nevím, zda zveřejňovat, kdo oním šikulou byl... No nic, tak snad se mi to všechno brzy zahojí . Příště to asi bude chtít lepší boty...
. Modré nebe se ale vzápětí vrátilo a zábava mohla začít. Bylo toho tolik, že si určitě každý našel to své. A co byl déšť proti karambolu, který nás postihl už v průvodu... Stane se, že sem tam spadne hůlka. Tentokrát se tak nestalo, hůlky poslouchaly na slovo. Ale jsou i jiné nástrahy - cesta od magistrátu je lemovaná vzrostlými duby. A jejich plody se jednomu z nás staly osudnými. Stačí na ně nešikovně šlápnout a člověk je na zemi raz dva. Naštěstí to odnesla jen tělesná schránka, a ta regeneruje rozhodně rychleji než ta duševní. Uff, nebyla to žádná z mažoretek, byli tam daleko větší "šikulové". Nevím, zda zveřejňovat, kdo oním šikulou byl... No nic, tak snad se mi to všechno brzy zahojí . Příště to asi bude chtít lepší boty...
Jana Riegerová 10.9.2022, 23:00 858x