Mezinárodní den tance 2024 aneb Když sportovci tančí
… že Vám tenhle nadpis něco připomíná? Něco ve smyslu StarDance? Aby ne! Vždyť jsme si se skutečnými hvězdami tohoto televizního pořadu opravdu zatančili! A to díky šéfce TSKH Kamile Hlaváčikové, které se podařilo zorganizovat v Mostě 1. ročník taneční slavnosti v rámci Mezinárodního dne tance a přitáhnout do mosteckého amfiteátru na Benediktu takové hvězdy, jakými jsou Eva Bartuňková a Kateřina Bartuněk Hrstková, české taneční špičky. Kdo sleduje dění v tanečním sportu, ten ví… Mezinárodní den tance je celosvětově uznávaný svátek zapsaný pod UNESCO, který každoročně připadá na 29. dubna na památku narození tanečního reformátora Jeana-Georgese Noverrea. Letos padl na pondělí, a tak mnozí utekli dříve ze školy nebo z práce. Ani my jsme tu nechtěli chybět. A dobře, že jsme měli tu čest se zúčastnit. Zážitek to byl ohromný. Ač bylo v posledních dnech počasí jako na houpačce, v den D se umoudřilo a bylo nádherně. V amfiteátru vše dokonale připraveno, mile nás přivítala pink trička TSKH a ač nám nabídla šatnu, využili jsme příznivé počasí a provizorní převlékací koutek jsme si zřídili venku u vody. Ramínka s kostýmy visela na stromě, paraván na převlékání jsme vytvořili z dek, na které kdysi Ježíšek nechal vyšít název našeho týmu 
.
Tanečním odpolednem provázeli dva mostečtí profíci Vlastimil Vébr a Michaela Doležalová a nebyli by to oni, aby průvodní slovo neokořenili svými vtípky . Na uvedení každého vystoupení si dali opravdu záležet, což jako první pocítily „Babči mažoretky“ – klobouk dolů před jejich vystoupeními s pompomy a deštníky! I u našich čísel Vlastík vtipkoval a zavzpomínal na léta, kdy nás ohlašoval na soutěžích Dance Děčín (kdyby tak Vlastík tušil, jak na něj i my, zvláště pak přímo v Děčíně, vzpomínáme ). Časový harmonogram je neúprosný, s devíti vystoupeními se musíme vejít do dvaceti minut, aby přesně v 17.30 h mohl vypuknout celorepublikový společný flashmob. A tak jedeme na plné obrátky – střídáme kostýmy, na převlek a koncentraci na další vystoupení máme minutu a půl. Zdá se, že vteřinovka na hodinkách zrychluje, ale nedostala nás, stihli jsme to! Potlesk diváků i organizátorů opravdu zahřál. A nebyla by to Kamča, aby nemyslela na všechno. Vystupující týmy odměnila účastnickým listem vytištěným na míru a lesknoucím se pohárem – ten nyní zdobí naši školní vitrínku.
Ovšem největší ozdobou celého odpoledne byl již zmíněný flashmob. Jeho autorem nebyl nikdo jiný než Jakub Mazůch, další česká taneční špička. A tak ještě před akcí samotnou týmy nacvičovaly jeho choreografii na Pekařovu píseň Vrcholky a pády („Chci stoupat jen vzhůru, plnit si svý touhy, pokorně vítězit na cestě dlouhý, chci stoupat jen vzhůru, vybočit z řady, prožít si vrcholky, prožít si pády...“). A úderem půl šesté to vypuklo v celé republice naráz. Na dálku jsme všichni pozdravili Jakuba Mazůcha do Prahy na Střelecký ostrov a rozjeli společně tolik očekávaný flashmob. Tři minuty plné energie a radosti. Byla to doslova pecka. Ale mostecké taneční odpoledne nebylo jen o radosti, ale také o lidské sounáležitosti s těmi, kterým osud tolik nepřál. A tak měla oslava tance i charitativní podtext – vybrat co nejvíce peněz pro Markétku, která trpí dyskinetickou kvadruparézou. I Markétka nakonec tančila, navzdory tomu, že jí k tomu musela pomoci kolečka. Vybrané peníze využije na rehabilitaci v robotu. Kéž by jednou mohla tančit s námi bez těch koleček… A jestli akci za rok zopakovat? Za nás rozhodně ano! I když 29. dubna 2025 bude úterý .
Jana Riegerová 29.4.2024, 21:00 714x