Do Čáslavi pro kus slávy aneb jak chutná hymna a postup na Mistrovství Evropy...

Už jste si šli někdy za svým snem a on se vám splnil? Tak to nám budete rozumět :-). Začněme tentokrát alespoň kratičce historií našeho snažení, které pod jménem Mosteckých Panterek není delší než dvě léta. Máme za sebou stovky hodin tréninků, desítky soutěží, desítky pohárů a medailí, mnoho individuálních ocenění, ale něco nám přece jen chybělo. Čím více se nám daří, tím výše chceme stoupat. Ovšem nic není zadarmo a i my jsme si toho vědomi. A tak se nevzdáváme, hledáme cesty, jak dosáhnout cíle. Jako všechny ostatní týmy, i nás to stojí spoustu úsilí, odříkání, víkendů a někdy i slz, ale jdeme do toho, chceme být na MČR ČMF mezi nejlepšími. Cesta do finále vedla přes kvalifikační kolo, kde se nám dařilo, nicméně nedostatků jsme si byli vědomi. A tak nezbývalo, než zintenzivnit přípravu a vypilovat, co se dá, než přijde "den D". Sobota 9. červen 2018, na hodinách 4:30, startujeme motory a vyrážíme směr Čáslav. Chvíli před sedmou jsme na místě, kde už jedna z našich twirlerek získala titul vicemistra ČR ČTF v twirlingových disciplínách - snad nám i tentokrát bude prostředí přát. Přípravy trvají poměrně krátce, tým je sehraný, všichni vědí, co mají dělat. Hřebeny, laky, kamínky, líčidla - to vše se vzájemně doplňuje jako nástroje ve filharmonii. Ve hře máme osm formací včetně sól a duí, toužíme po jakémkoli titulu, ten nejvyšší by byl asi zázrak!
 
Jsme na place, rozcvičujeme se, moderátor uvádí jednotlivá startovní čísla. Čas 10:26 h, ohlášeno startovní číslo 14, na baletizol nastupují Mostecké Panterky s choreografií Mozartovy noty. Chvilka ticha, srdce o sobě dává vědět - za zády nápis Mistrovství České republiky a nad ním státní vlajka větší, než je snad každý dětský pokojíček. Zvukař se chopí své práce a my máme tři minuty na to, abychom zúročili všechnu tu dřinu. Je dobojováno, pan Mozart odvádí svoje noty do šatny. To proto, aby se některé z nich proměnily v Piloty Formule 1, mezitím si střihly sólo nebo duo. I tady ze sebe musíme vydat všechno. Nastupuje naše sluníčková Nelča, v kadetkách jedna z nejmladších, avšak výkon její věk popírá :-). Svoji dvouminutovku tu mají i obhájkyně loňského titulu II. vicemistryň ČR ČMF sestry Vnenkovy - i ony podaly skvělý výkon. Před prvním vyhlášením výsledků máme ještě jedno želízko v ohni - konečně jdou na řadu naši "Piloti". I oni dobojovali a dojeli do cíle. Čekáme na vyhlášení. Připraveny jsou desítky mažoretek, desítky barevných kostýmů. Nechybí státní vlajka  - čtyři cípy a každý z nich v rukou zkušené mažoretky, oblečené rovněž do trikolory. Jsme pyšní, že u jednoho z cípů je naše trenérka - svírá ho navenek levačkou, uvnitř srdcem. Zvukař odstartuje slavnostní pochod a ve chvíli je baletizol zaplněný všemi mažoretkami, které si přišly vyslechnout verdikt poroty. Přichází prezidentka ČMF paní Miluše Vápeníková, osoba nejpovolanější, vyhlášení může začít. A jak jinak než tradičně od třetího místa. Toužíme alespoň po bronzu. Naše jméno nezaznělo a my vlastně ani nevíme, jestli jsme zklamané nebo zda žije naděje snad na stříbro. Ani to nám nepatří. Zvláštní pocit... napětí vrcholí. Výsledky má v tuto chvíli před očima moderátor a z mikrofonu se ozývá "1. místo, zlatou medaili a titul mistr České republiky České Mažoretkové Federace získávají... ticho... MOSTECKÉ PANTERKY! Mozartovy noty to dokázaly! Spadlo to tam! Šok! Je to doma! Neuvěřitelné se stalo skutečností! Klepajícíma se rukama přebíráme vítězný pohár, dobrovolně se skláníme pro zlaté medaile. To je pocit! Rychlá fotka a zpátky do řady, máme ještě tři želízka v ohni. Vyhlašují se miniformace - kampak asi dojeli naši Piloti? Nepostoupili jako favoriti, ale i oni si jdou pro titul - dech se zastavil, když moderátor ohlásil 2. místo, stříbrné medaile a titul vicemistr - je náš! Co holky Vnenkovy? Jak dopadly? Přijely obhájit loňský titul II. vicemistra. Přijely, obhájily! Slzy dojetí jsou na místě. Nelča Šidlichovská, naše sluníčko, věděla, že umístění do 10. místa bude ohromný úspěch - její skvělé 4. místo nás porazilo všechny! O téhle sólistce už jste v našich článcích četli, a věřte, že o ní v budoucnu budeme ještě psát! Takový talent se nerodí každý rok! První část vyhlášení je u konce, všechno utichá, aby se mohla rozeznít státní hymna na počest mistrů. Teplota v hale atakuje třicítku, a přesto jde po vás mráz. To jsou momenty, kdy hledáte kapesník, abyste otřeli slzy radosti...  To, co vám všechno proletí hlavou, když "voda hučí po lučinách, bory šumí po skalinách...", to se nedá slovy popsat.
 
Zpátky do boje, druhá část je věnována starším sólistkám a duím - reprezentovat budou dvě zkušené sólistky a duo seniorek. I přesto, že v šatně máme tři tituly, jdeme do toho opět naplno. Držíme palce naší juniorce Míše Popovičové - své sólo doslova vyšila, hůlka ji poslouchala na slovo. Nastupují seniorky - naše Terka Riegerová jde do toho hned dvakrát - nejdříve se svým sólem, poté si bere na plac svoji dlouholetou parťačku Páju Fojtovou na duo. Konkurence obrovská, všechny soupeřky se od kvalifikačních kol znatelně vylepšily. I naše holky podaly slušný výkon - Terka s Pájou přidaly do sbírky další titul, staly se II. vicemistryněmi. Sólistky obsadily naprosto skvělé 4. místo, o kterém se nám ani nesnilo! Pro dnešek dobojováno a ještě k tomu se čtyřmi tituly! Venku tma, jdeme rozbalit spacáky a pomalu se uložit a nabrat síly na nedělní klání s náčiním pom-pom. Blíží se půlnoc a najednou je všechno naruby - přichází nabídka: "holky, chcete jít na bowling?" "Jóóó!" Spacáky musejí počkat :-), jdem hrát a trochu i slavit, rázem jsme všichni fit. Kdo hrál někdy rekreačně bowling, má určitě tušení, kolik legrace jsme tu noc zažili...

Neděle ráno, po čtyřech hodinách spánku se potkáváme s ručníky na ramenou a zubními kartáčky v ruce. Musíme zmobilizovat síly, čeká nás poslední boj a naše dynamická sestava Domino s náčiním pom-pom. Společnou snídaní z domácích zdrojů ve stylu All inclusive startujeme druhý den mistrovství. Poklidit, sbalit a hurá směr zimní stadion - sice zimní, ale pořádně vyhřátý. Musíme vydržet, podmínky máme všichni stejné. Naše chvilka je tu - 5, 6, 7, 8, překračujeme startovní čáru a jdeme na to. Ta obrovská státní vlajka 6 x 4 metry opět nad námi... Jedeme naplno, ale naplno jedou i ostatní týmy. Jak to asi dopadne? Musíme uznat, že na akrobacii některých týmů zatím nemáme - klobouk dolů před výkony soupeřů, opět tak nějak popírají fyzikální zákony. I přesto, že jsme podali jeden z našich nejlepších výkonů, jsme si vědomi, že medaili právem mají jiní. Ovšem že budeme nakonec těsně pod stupni vítězů, to jsme nečekali! Ano, vybojovali jsme 4. místo!
 
Co si z Čáslavi odvážíme? Čtyři tituly včetně toho nejvyššího a tentýž počet čtvrtých míst. "Bramborovka" je mezi sportovci dosti neoblíbená, ale my ji bereme všemi deseti! Odvážíme si spoustu zážitků, zkušeností a odhodlání jít dál. Šťastná sedmička našich choreografií postupuje na Mistrovství Evropy EMA, a tak nás čeká po prázdninách cesta do Srbska. Děkujeme všem, kdo nás podporují a kdo nám přejí. Děkujeme organizátorům i soupeřům. Zvláštní poděkování posíláme DJ Merymu - díky moc, Mariane, za sobotu i za neděli - však vy už víte... :-)

Také máte v životě momenty, na které se nezapomíná? My jsme k nim právě jeden přidali...

Mostecké Panterky, z. s. 10.6.2018, 22:40 143x