Českolipská hůlkománie 2022 aneb "Bylo nás pět"
... Bylo nás pět, ale nehledejte mezi námi Petra Bajzu, Pepka Zilvara z chudobince ani další hrdiny Poláčkova stejnojmenného humoristického románu, ve kterém vzpomíná na své dětství prožité v Rychnově nad Kněžnou. My jsme tentokrát vyrazili do České Lípy, kde své dětství prožívají členky dvou tamějších mažoretkových souborů - Adelline a Rytmic. A právě tým Adelline Česká Lípa tu již popáté uspořádal mezinárodní nepostupovou soutěž, známou pod názvem Českolipská hůlkománie. Druhá červnová sobota patřila jak mažoretkám, tak tanečníkům, a tak byl název prodloužen na hůlkodancemánii. Startovní listina tak byla rozšířena i o taneční čísla původně plánovaná na neděli, a tak se není co divit, že jsme tu byli až do pozdních večerních hodin. Když přicházíte k místnímu sportareálu, který je takřka v samotném centru města, už zvenčí vás doslova ohromí. A nadšení neopadá ani uvnitř. Zimní stadion, kde byly tentokrát puky a hokejky vystřídány hůlkami a pom-pomy, je architektonicky výrazně odlišný od nám již známých "zimáků". Ač se vše důležité odehrávalo zejména na jinak ledové ploše, tentokrát pokryté světlým baletizolem, nešlo přehlédnout obloukovitý strop, kterému v hledišti dominuje dřevěné obložení. Na ploše samotné nechyběl ani tady fotokoutek - letos jsou v kurzu balónkové brány, jak je známe z moderní gymnastiky. Setkali jsme se s nimi v této sezóně potřetí, k našemu potěšení se jejich barevné kombinace mění, a tak při prohlížení fotek můžeme jednou vzpomínat, které balonky byly první či které byly nejhezčí.
Dopolední částí soutěže hala doslova žila - hlediště plné a pomyslné jeviště poseté velkými formacemi mažoretek a tanečníků. Našim formacím patřilo až odpoledne, kdy své síly porovnávala děvčata vystupující v sóloformacích a miniformacích. Naše minivýprava pěti děvčat vystoupila se čtyřmi choreografiemi. Největší, a naprosto zasloužený úspěch zaznamenalo narychlo sestavené duo z původní pětičlenné miniformace, která nám zdravotně tak trochu popadala. I to ke sportu bohužel patří. Který tým se s tím nesetká... A tak o nejlepší umístění tentokrát bojovaly pouze dvě Gladiátorky - Amálie Grimmová a Lada Šidlichovská. Obě si vlastně poprvé vyzkoušely, jaké to je mít vedle sebe jen jednu spolubojovnici. S upravenou choreografií, prostorem i trémou se popraly skvěle a při vyhlášení nám tak trochu přivodily akutní tachykardii. Vyhlášení od posledního místa je napínavé, a když je jasné, že na stupně vítězů poběží i naše holky, tepová frekvence se zvyšuje. Zlato bylo na dosah, uteklo jen o vlásek, a tak se ty naše dvě odvážné holky fotí v balonkovém koutku se stříbrem. S další medailí, tentokrát bronzovou za choreografii Ve fitku, se mohlo fotit naše pom-pomové trio juniorek ve složení Kristýna Kučerová, Sarah Lokvencová a Nela Šidlichovská. První dvě děvčata bojovala i v duu nazvaném Zločin, ale kvůli popadaným hůlkám bylo z tohoto vystoupení páté místo. V nejpočetnější kategorii bojovaly juniorky s hůlkou - zde se mezi 17 sólistkami umístila naše Nela Šidlichovská přesně v polovině startovního pole a s choreografií Paní Zima obsadila devátou příčku. Netřeba smutnit, nejde jen o umístění, ale i o výkon. A ten, panečku, podala!
Na každé soutěži nám vždy něco utkví v paměti. Tady jsme vzpomínali na naši první účast v České Lípě v roce 2017 a vlastně i na rok 2018 - tenkrát jsme odjížděli až po půlnoci. S letošním rokem budeme mít spojené i zážitky z cesty mezi Ústeckým a Libereckým krajem - dopolední cesta tam zalitá sluncem a lemovaná vlčími máky, noční cesta zpátky zalitá hvězdnou oblohou a také vlastně tak trochu lemovaná - tentokrát obyvateli Litoměřic na Tyršově mostě, kteří odtud sledovali hasičskou fontánu na Lodním náměstí, hudebně podbarvenou Smetanovou Mou vlastí.
Soutěžní sezóna je za námi... přinesla nám 9 zlatých, 5 stříbrných, 6 bronzových medailí a několik domácích i mezinárodních titulů. Přinesla nám i spoustu zážitků, poznání a zkušeností, a především odhodlání pracovat dál a překonávat všechna úskalí, která se i ve sportu čas od času objeví. Přinesla nám i mnohá překvapení, nepopsatelnou radost a s ní spojenou již zmíněnou tachykardii. Také vás někdy tahle srdeční porucha přepadne? Pokud ano, tak ať je jen akutní a ať je vždy spojená s nějakou tou životní radostí...
Jana Riegerová 11.6.2022, 23:30 987x