9 choreografií, 9 medailí – takový byl pro nás Postoloprtský střevíc 2019

Tak co tomu říkáte? Zlaté, stříbrné a bronzové medaile jsme přivezli v poměru 5 : 3 : 1. Na začátek sezóny slušný výkon… Ale pojďme to trochu upřesnit. Přehoupli jsme se ze zimy do jara, a to je období, kdy jednotlivé týmy vyrážejí na první soutěže v nové sezóně a představují své novinky – nové choreografie, hudbu, kostýmy. My jsme letos krom toho všeho představili i naši novou sólistku Ellu Fischerovou a pro některá děvčata byla soutěž premiérová zařazením do vyšší věkové kategorie – tím si postupně projdou všechny mažoretky. I děti nám tak nějak stárnou a věkem přeskakují v tabulkách. Postoloprtský střevíc je naše oblíbená soutěž, zejména pro tu atmosféru, kterou zde vytvářejí nejen diváci, ale především tým žlutých triček pod taktovkou generálního manažera ČMTF pana Jaromíra Vápeníka. To je „tričko“ plné energie, které má vzadu nejen nápis s názvem soutěže, ale i oči :-). Aby ne, když s prezidentkou ČMTF paní Miluší Vápeníkovou (shoda příjmení musí být shodou i na place) za všechno zodpovídá a oddychne si až tehdy, kdy je předána poslední medaile, poslední střevíc a zdravotnice hlásí, že nemusela zasahovat. Ta měla krom výstroje pro první pomoc i hromádku "druhé pomoci" v podobě pamlsků pro případné nešťastníky :-). Každopádně její stoleček právě těmito pamlsky kolemjdoucí zaujal.

Ale pojďme k samotnému mažoretkovému klání. Za Mostecké Panterky jako první vyrazila do boje miniformace juniorek v zářivých kostýmech tzv. na latinu. Vedla si v premiéře natolik dobře, že právem dozdobila kamínky třpytící se kostýmy zlatou medailí. Dala tak příklad našim nejmenším Panterkám, které vystoupily v kategorii přípravka s choreografií Horská dráha. Holky to rozjely přesně podle trasy, která se blyští na jejich růžových kostýmcích. Některé kostýmky jsou tak maličké, že máte pocit, jako by byly na panenku :-). A čím menší kostým, tím více na něm vynikala další zlatá medaile. Zlatou sbírku doplnila dvě tria a jedno duo. Trio kadetek v modrobílých šatech představilo choreografii Řecko, jak jinak než s typicky řeckou hudbou, která doslova vybízí k tleskání. Evropu nám další skladbou přiblížily tři juniorky, které poslaly divákům pozdrav z Francie – jejich skladba Paříž byla jasně poznatelná nejen typicky francouzskou hudbou, ale i kostýmy – málokdo z diváků i porotců by tušil, že právě v této trojici dívek se nachází návrhářka kostýmů Kristýna Vnenková. „Kíťa“, jak jí všichni říkáme, vzala pastelky a bylo vymalováno – vlastně namalováno :-). Pětici zlatých medailí uzavřely dvě zkušené seniorky Pavla Fojtová a Michaela Popovičová, které rozjely dynamické duo Fénix.

Ale na co jsme zvědavi zejména u ostatních týmů nejvíc, jsou velké formace kadetek – kdo přijde s jakým nápadem, hudbou, kostýmem. I my jsme letos vyrazili do boje s novými choreografiemi. Díky kostýmům, které skutečně vystihují Vrchlického Noc na Karlštejně, jsme byli odhaleni ještě dříve, než jsme došli na plac. Byl to risk – tohle téma všichni znají, a tak bylo důležité ho šikovně uchopit a zpracovat. A povedlo se! Hůlky se proměnily v trumpetky i loutny, a ač pážata hrad střežila, jak mohla, královna se stejně ke králi na Karlštejn dostala :-). Všem do jednoho byla udělena stříbrná medaile. Po nejrychlejším převleku všech dob se vydala tatáž děvčata znovu na soutěžní plochu, tentokrát s náčiním pom-pom a svižnou skladbou Rockové léto – rocková hudba, rockové kostýmy a další stříbro ve sbírce. Tentýž kov si v premiéře odvezla i naše nová sólistka Ella Fischerová, která v kostýmu roztomilé opičky projela soutěžní čtverec křížem krážem se dvěma žlutými pom-pomy alias banány. Její Pozdrav z tropů byl kombinací tanečku a náročné gymnastiky od začátku až do konce. A kdo nám vybojoval bronz do kompletní sady? Naše sólistka, o které jsme už psali, píšeme a budeme psát… Ano, je to naše Nela Šidlichovská s choreografií Torero – čím víc tahle Panterka ukáže, že umí, tím víc dostane naloženo. Její letošní sestava je zase o kus náročnější než ta předchozí. I tak se s ní dokázala poprat, dostat se na stupně vítězů a nechat za sebou čtyři další kadetky.

Šestý ročník Postoloprtského střevíce je za námi – pro nás vlastně teprve třetí, vždyť jedeme třetí sezónu. I tady byl ve hře střevíc jako takový. Z předchozích ročníků máme ve vitrínce tři, ten čtvrtý do páru se nám získat letos nepodařilo. Ale nekulháme – makáme, abychom si pro něj mohli jet za rok. Postoloprtský střevíc 2019 budiž pochválen – ať žije Postoloprtský střevíc 2020!

Jana Riegerová 23.3.2019, 23:00 155x